sobota 31. prosince 2016

VARUJEME!!! Placka z šupináča

Nechtěl sem sa ubírat týmto směrem, neb receptů sú všade na tých internetoch celé 3 weby, ale přeca enom Vás chcu před jedným varovat. Jedná sa o nekolik dní uležanú placku z kapra.
Nedoporučuju z těchot důvodú:
1) smíšáním ingrediencí – „vykostěného kapra (malé kůstky možete nechat), kyšky plnotučnéj, ovesnéj múky, červeného vína, třeného česneku, jablečného octa, červenéj papriky pálivéj a soli (že byly ty svátky, toš aj kúsek kurkumy, proto je to na ilustraci žluté, jak Pražská tržnica)“ – može dojít k chemickéj reakci
2) zamísíl sem včecko uvedené už na Štědrý Deň, ale z hygienických důvodů sem posmažil a zedl enem půlku a zbytek dal do chladu
3) když sem to našél včéra, bál sem sa, co bude (ale řekl sem si, že s křenem to vejde a neuškodí), zvolil sem radší dlúhú tepelnú úpravu, dokáď to pořádně nebude
4) smažení takéj placky na sádle si vyžaduje vzručnost a velikú pánvicu, já sem vzal malú a při nadhození a otočce s jedným vrutem sa část placky roztříštila o okraj pánve (kuchyňskéj), na moju pánev sem pak dostal vařajú
5) kupodivu, po osmažení z obú půlek, sem sa podivíl, jak sa všecky chutě promísily, kostičky změkly a placka záhy zmizla (to bílé je jogurt – místo majonézy)
Stejně je ale převaha záporů v poměru 4:1, proto recept nedoporučujeme! (posudek České stomatologické komory nebyl pořízen)
JJSP ;)

pondělí 26. prosince 2016

KTERAK VÁNOCE NA „PRASEČÍ“ CHŘIPKU ZADĚLALY

Smrček, borovička, jedla,
nech přizná sa duša, co přes svátky střídmě jedla!
Pečené, smažené, sladké a slané,
až bude po svátkoch, furt dojídáme.

Děcka, co pod stromkem nalezly hračku,
ze všech těch pochutin, teď majú nevolnost.
Málo kdo je schopný zatáhnút páčku,
a když je polosyt, řekne si: "a už dost!"
Bílé Vánoce, to by byla senzaca,
ale kde není sněh - bývá kompenzaca:
Smíšat v misi bílého cukru s bílú múkú,
k temu eště z krabice mléko a všecko prohňéct rukú.
Aj teho kapra obalit múkú a strúhankú
žel ale pšenica už není jak před válkú.
Není ani cukr, co býval dříve,
holt světem už po staletí rafinaca hýbe!
Silvestr, Nový Rok, to zasej budú hody,
předsevzít mnohý si chce štíhlé "body".
Cvičit sa vydrží první dny v roce
a pak je výmluva - klúbní nemoce!
Však v tento vzácný týden poslední v roce
zaděláno jest na veliké nemoce.
Bílé jedy, noční můry orgánů a kostí,
zdrží sa dlúze a rády aj nocležníky hostí.
A pak když přicházá lednová obleva,
zaklepe virus chřipky nám na naše střeva.
"Dobrý den útroby břišní dutiny,
zdali Vám přes svátky ludé házali pochutiny?"
A v tom zřetelně zní střevní balast:
"Ano,už pár týdnů čekáme na Vás!"
Však člověk řekne si, že beztak nic nezmože,
když všeci kýchajú, tak že aj on može.
Leč staré múdrosti dávajú radu,
člověče nejez, když necítíš hladu.
A když jíš, s rozumem, pestře a střídmo,
sladkostí, pochutin, těch enem bídno.
Však není svátkú bez pečeného cukrového,
proto napeč si třeba z cukra třtinového.
Cnost těm, kdožť užijú sladidel z naší domoviny,
povidel, obilných sladů, medu či medoviny.
Sušené ovoce též dobře sladí,
bez cukru lze dělat džem, marmelády.
Ovocné mošty či javorové sirupy,
už bílý cukře končíš, ty zlobo, ty!
Co dáti bílému cukru na rozlúčení?
Šak si vzal za ta léta dost - těch minerálů, co včíl už v kosťách není!
Těch blokád, kde ináč volně měla putovat energija mezi orgánama,
bez cukru bude kus zlého za nama.
Přec rozlúčení nechť proběhne s velikým díky
a na cestu mu nabalte veky, knedle a rohlíky!
A do druhé ruky?
Pytlíky bíléj múky.
Tých klků ve střevě, co ona ucpala,
tých vzácných živin, co ona sedrala.
Co ale nasypem místo ní za múku do díže?
Špaldovú, žitnú a nebo tú z rýže.
Takové těsto pak necháme dlúho kysat, respektive kynút!
To aby ztratilo nezbedný fytát, ten mosí zhynút!
Ten též váže minerály,
ale když kyne, kysá či klíčí, pak není stálý.
Výborný je oves, jáhly či pohanka,
co najvíc komu prospívá, je jeho hádanka.
Čínská meducína aj Ájurvéda v tomto umí poradit,
nech každý ví, kerú obilovinu či inú potravinu kdy a proč zařadit.
Verš závěrem JEST JAK SA PATŘÍ:
Jak všeci jistě víme a všeci dobře známe,
čuník zí všecko, co do koryta mu dáme.
Tak jak my přes svátky a jak říká nářečí,
zaděláno jest na chřipku "prasečí".

neděle 25. prosince 2016

Poznaj sa sám

Vydaj sa na cestu poznání stravy,
pro štíhlost, sílu, ba de facto zdraví.
Co temu prospívá, inému škodí,
kdo sám sebe pozná, ten meněj marodí!

Jídlo-pokrm-strava,
nech nám čilost dává.
Trávení má každý inačí,
buďme k jeho klúči hledači.

Poezie a prózy postupně přibývajú níže,
neenom ony, nech navedú Vás k němu blíže!


Kdo su, co chcu? + koňtakt (myšú cvak tu)


Papíry na hlavu mně naštěstí dovčílkaj nikde nedali,
zatým mám enom osvědčení o tem, co mně do ní nacpat zkúšali.***
Co dává mně smysl aj odpovědi na otázky stravní, a proto sa mně to lúbí?
Když východní nauka s místní tradicú a novodobú vědú sa sklúbí.***
Však leckdy sa to příčí a vyznat sa v tom nelze snadně,
proto ověřuju dané teorie praktickýma pokusama na mně.***
Píšu o tem, čemu věřím, leč vím, že pro Vás ani pro mňa to nemosí byt dycky pravda,
kdo vydá sa na cestu, pozná sám sebe, byť třeba až za deset rokú či třeba už za dva.***
JJSP

Koní-takt: (cval?)

É-majl: jestjaksapatri@gmail.com

Marek ;)

Rychlozpráva na FB sa dá (...klik myšú tu) a  tu sa k temu též cosi píše... fb JJSP ;)


➡ Přírodní stravní radní

Koní-takt: (cval?)
É-majl:     jestjaksapatri@gmail.com
Tele-fón:  733 373 773 (slovama: sedum tři tři, třicet sedum, třicet sedum, sendesát tři)
Rychlozpráva na FB sa dá (...klik myšú tu) a  tu sa k temu též cosi píše... fb JJSP


Co dává mně smysl aj odpovědi na otázky stravní, a proto sa mně to lúbí?

Když východní nauka s místní tradicú a novodobú vědú sa sklúbí.

Však leckdy sa to příčí a vyznat sa v tom nelze snadně,
proto ověřuju dané teorie praktickýma pokusama na mně.



Píšu o tem, čemu věřím, leč vím, že pro Vás ani pro mňa to nemosí byt dycky pravda,
kdo vydá sa na cestu, pozná sám sebe, byť třeba až za deset rokú či třeba už za dva.

P.S.: Papíry na hlavu mně naštěstí dovčílkaj nikde nedali,
zatým mám enom osvědčení o tem, co mně do ní nacpat zkúšali.