![]() |
Foto Ondřej Vaculík |
zvážíme, zda doma z kohútku nemáme srovnatelnú vodu,
a že jistě doma najdeme aj nejakú nádobu či flašku,
no a že na zbytek nákupu sme si nezapomněli vzít tašku.
Však je nám opravdu nějaký nákup třeba?
Néni ve špajzce celozrnnéj múky na kváskový chleba?
Néni možné za něco směnit zeleninu aj u súseda?
Šak aj doma si neco vypěstovat néni žádná věda.
Maso, mléko či vajca sa na farmě nedaleké pořídijú
a luštěniny jistě zbyly od minula, toš sa na noc namočijú.
Na zahradě dozravajú, trnky, jabka, ostružiny.
Toš nač kupovat nezrálé ovoce z Afriky či Číny?
A když už je do obchodu nutno jíti z vážného důvodu,
hleďme, kterak zboží baleno a jakého je původu.
Neb dovoz, ať už ze světa či z iných částí Evropy,
pohlcuje, stejně jak výroba plastů, denně galony ropy.
Přeprava ničí přírodu a blíží hospodářskéj zvěři,
žel člověk chamtivý stále v ekonomický růst světa věří.
Aspoň že denně plamínek naděje na naší planetě plane,
že možnost šetrné volby k nasycení v našich rukách máme.
Žádné komentáře:
Okomentovat