počaly Václavky, nasísat z lesa.
Aj samotný sv. Václav, kníže náš, jich rád měl.
Tak praví pověst. A co říkajú texty starých aj moderních děl?
Dle čínskéj medicíny ulevijá neduhom žaludku, jater aj plic,
tudíž kdo k této húbě nemá přecitlivělost, ten rač nechť čte víc.
K prevenci očních chorob, šerosleposti, ke zlepšení trávení či aj na pálení žáhy,
po Václavkách aj stafylokoky, pneumokoky a jiné bakterie či plísně, odtáhnú záhy.
Prokrvení z Václavek pocítijá končetiny aj hlava,
ulevijá těm, jichž sužujú bolestivé záda.
Též na suchú pokožku, či na zlé hemeroidy,
však těma netrpí, kdo chodí denně na hřiby.
Kdo však náchylný na kdejaké alergie
či kdo málo povařené Václavky požije,
dost možná, že zažívací přeháňky zažije.
Však netřeba strach, že tato húba zabije.
Inu, toš, bezmála půl hodiny nechme Václavky povařit či podusit,
případně rozdrťme na prášek, čemuž předcházá řádně jich posušit.
Nesbírajme Václavky po mrazoch a rozeznajme jich od šupinovky kostrbaté,
od třepenitek a hlavně od čepičatky jehličnanové - húby prudce jedovaté!
JJSP.cz 👍 💓 😀 😲 😢 😠
Žádné komentáře:
Okomentovat